Chci být agilní. Jsem na to sám, nebo už to někdy někdo dělal?
Chci být agilní. Je ještě někdo takový?
Jak je na tom světový business s adopcí principů agilního managementu? Jaké jsou hlavní důvody pro agilní transformaci? Jaké jsou benefity "agile"? Co může přechod na agilní řízení usnadnit? Článek vychází z uveřejněného výzkumu VersionOne "State of Agile Survey 2013".
Kdo byl zkoumán?
Společnost VersionOne, autor jednoho z kvalitních nástrojů pro podporu agilního managementu, pravidelně uveřejňuje výsledky svého průzkumu "stavu Agile". Nejinak je tomu i v tomto roce. Výzkum proběhl v srpnu až říjnu roku 2013 a čítal cca 3500 respondentů z Ameriky a Evropy (66% USA, 20% Evropa). Střední velikost tázaných firem byla 100 zaměstnanců. 81% dotazovaných působilo v oblasti SW vývoje.
Zkušenosti s Agile
88% respondentů potvrdilo, že znají Agile, resp. ví oč se jedná. 31% respondentů dokonce používá Agile více než 5 let. Naproti tomu jen 19% organizací tvrdí, že použávají agilní management déle než 5 let. Více než polovina respondentů potvrdila, že agilní řízení využívá na nadpoloviční většině projektů.
Nabízí se otázka co a proč používají na zbytku :-)
Nabízí se otázka co a proč používají na zbytku :-)
Používané praktiky
Nejoblíbenější metodikou je s velkým náskokem SCRUM - 55% (73% vč. modifikací SCRUMu a kombinací např. s KANBANem). Nejčastěji používané praktiky agilního vývoje jsou Daily Standupy (používá je 85% dotazovaných), iterativní plánování (75%), Retrospektivy (74%), a Unit Testing (72%).
Naproti tomu relativně málo respondentů používá gamifikaci (25%) a Automatické akceptační testy (28%).
Proč agilní projekty krachují, aneb překážky Agile
15% dotazovaných potvrdilo, že žádné jejich agilní projekty se nedají označit za neúspěšné. To vypadá dobře :-)
Časté příčiny neúspěchu jsou ale zejména: nesoulad firemní filozofie a nálady s agilními principy (13%), tlak z okolí na setrvání u waterfall procesu (10%), komunikační a organizační problémy (10%) a nedostatek zkušeností s Agile (11%).
Dotazovaní se taky vyjádřili k tomu, co považují za největší překážky "agilizace". Jedná se o neochotu ke změně organizační kultury (53%), obecně neochotu cokoliv měnit (42%), pokus o naroubování Agile do neagilních frameworků (35%), nedostatek zkušeného (s Agile) personálu (33%) a např. slabá podpora managementu firmy (30%).
Čeho se respondenti obávali při zavádění Agile? Starostí bylo například "méně plánování dopředu" (30%), obava o ztrátu kontroly managementu (30%), nesouhlas managementu (28%), nedostatečná dokumentace práce (24%) a slabá předvídatelnost (23%).
Důvody adopce Agile: rychleji, přehledněji, lépe, zábavněji :-)
Nejvíce účastníků průzkumu označilo za důvod k agilní transformaci tyto požadavky: zrychlení Time-to-market, snadné řízení změn priorit projektů, lepší porozumění mezi IT a businessem, zlepšení produktivity práce, zvýšení kvality výstupu, zlepšení viditelnosti (transparentnosti vzhledem k managementu / zákazníkovi) projektu, snížení rizik V neposlední řadě bylo ale jmenováno také zlepšení morálky teamů, snížení nákladů a řízení distribuovaných teamů.
Naprostá většina tázaných se shodla na tom, že požadovaná vylepšení jim agilní metodiky opravdu přinesly! Např. 73% dotazovaných se shodlo na tom, že s Agile dokončí projekt rychleji.
Co agilizaci usnadní?
Agilizace firmy, respektive jejích oddělení, by neměla probíhat ve vakuu. Mezi nejčastěji jmenované skutečnosti, které transformaci usnadní patří zejména: akceptace změny jak ze strany technologických zaměstnanců firmy, tak i businessu, odhodlání ke změně napříč firmou, dobrá znalost toho, co Agile vlastně představuje, využití pilotních projektů a teamů + sdílení a přenos know-how. Dále byla také zmíněna potřeba kvalitního SCRUM mastera (v případě adopce metodiky SCRUM), kvalitního nástroje na podporu řízení projektu a komunikace teamu, principy kontinuálního zlepšování KAIZEN a využití retrospektiv.
Jak je na tom adopce Agile v ČR?
Obdobně podrobný průzkum pro Českou Republiku bohužel není k dispozici. Z naší zkušenosti lze vyvodit, že jsme přece jen o pár let nazpět oproti Americe. Je to patrné jak na stavu zavádění Agile u (potenciálních) klientů, tak i na tématech konferencí Agile Prague a Agilia Conference u nás.
Větší boom agilizace firem v Čechách začal již před několika lety (řekněme 2010). Mnoho společností má za sebou již úspěšnou transformaci jednotlivých teamů, nyní je velmi aktuální téma škálování agilních metod v rámci velkých organizací (kooperace vývových teamů na velkých projektech) a zavádění Agile v rámci celé firmy (kooperace mezi departmenty). Zde je rozhodně ještě velký prostor pro zlepšování.
Jako velké téma "na spadnutí" vnímáme nyní i adopci Agile, Lean managementu, SCRUMu a obecně agilního řízení v obasti státní zprávy. Zde je bezpochyby velký potenciál. Otázkou je, zda je zde i vůle.
Mnoho firem se již také ale při implementaci agilních metodik "spálilo", respektive transformace nepřinesla očekávané výsledky. Důvodů je mnoho, o některých z nich hovoří i další z našich článků: Proč SCRUM (někdy) nefunguje, popřípadě SCRUM a časté problémy. Jmenovitě bychom zmínili nedostatečnou participaci kouče - implementátora metodiky do firmy. Agilní transformace je poměrně zásadní změnou fungování projektů a také zásadní změnou paradigmatu organizace práce a přístupu teamu. Další komplikací, která s tím souvisí, je často i setrvačnost. Lidé prostě raději setrvávají v zajetých kolejích. A "přehodit výhybku" na kolej novou nemusí být zpočátku definitivní. I proto by měl existovat kontrolní mechanismus, například právě v podobě externího agilního kouče/evangelizátora, který dohlédne na to, že se team postupně nevrátí do starých kolejí, např. nepřestane dělat daily standupy, dema, retrospektivy atd.
Budoucnost
Agile v České republice postupně vyzrává. Je to vidět i na tématech konferencí, kde se od prosté prezentace témat typu "co je vlastně Agile" stále více zmiňují realizované case studies, škálování SCRUMu atd.
Business sektor je ekonomickou situací a konkurencí tlačen stále více do optimalizace práce a celkové výkonosti firmy. K tomu může zavedení agilních metodik významně prospět. Někdy to může firmu i zachránit před úpadkem. Otázkou je, zda si to včas uvědomí.
Velmi pozitivně vnímáme i to, že zavedení metodik často tlačí samotní zaměstnanci, kteří vnímají, že je na jejich organizaci práce je co zlepšovat. Na agilním kouči je pak také to, aby pomohl získat podporu u managementu.
Zajímá-li Vás tato problematika a chcete se dozvědět víc o tom, zda by bylo vhodné zavedení agilních metodik řízení, lean managementu, SCRUMU atd. i pro Vás, kontaktujte nás, prosím: ChcemeBytTakeAgilni@cerebra.cz.
